Máme rádi zvířátka a hlavně morčátka, psy a prasátka
Motto: Až vyrostu, budu spát s prasaty! (Bodil Joensenová)
Poznámka na úvod: Těžko říct, zda tento článek patří do sekce Morčata a jiní prasopsi nebo do sekce Filmárna … to musíte rozhodnout sami, milí čtenáři, pokud ovšem ve zdraví dočtete tento článek … dnes budeme totiž zkoumat jeden lidský nešvar – zoofilie.
Mnoho z vás má jistě doma nějakého svého zvířecího mazlíčka, ať už se jedná o pejska, kočičku, morčátko nebo prasátko. A jistě máte svého miláčka moc rádi a on vás radostně vítá, když přijdete domů. Pro některé z vás se jistě láska ke zvířatům stane i vaším životním posláním, pokud si zvolíte povolání veterináře. A každý má také jistě svého koníčka, třeba sbírá známky nebo kuriozity a někdo dokonce má opravdového koníčka, který je zároveň jeho koníčkem. No, trošku jsme se do toho zamotali, pojďme raději k věci.
Existují ovšem i lidé, kteří svou lásku ke zvířatům trošku přehánějí. Jedním z nich byla i naše Bodil. Ale vraťme se na začátek. Bodil Joensonová (1944-1985) byla „obyčejně neobyčejná“ dánská farmářka, která se stala herečkou. Ale nebyla to herečka ledajaká, ale herečka v pornofilmech. A tyto snímečky nebyly ledajaké pornofilmy, ale videa, v nichž vystupovala lidé a zvířátka v nejrůznějších sexuálních polohách. Inu, něco pro fajnšmekry! Bodil se stala slavnou až v roce 1970, kdy její krátký (dvacetiminutový) film „Letní den“ získal cenu „Zlatý penis“ na festivalu pornofilmů v Amsterdamu. A zaslouženě!
Bodil se záhy po uvedení snímku stala legendou zoo-porna nejen v Dánsku, ale prakticky v celém světě. Získala přezdívku Královna kanců. Bohužel nakonec skončila jako prostitutka a zemřela na cirhózu jater, nikoliv na prasečí mor nebo klusavku. Její film Letní den se však stal vpravdě kultovním a Bodil natočila několik (či spíše celou řadu) podobných remaků.
Na těchto filmech byla zajímavá skutečnost, že se nejednalo o hrané snímky, ale čistý naturalismus. Bodil skutečně na své farmě chovala koníčka, prasátko, pejska a se všemi těmito zvířátky měla milostný poměr. Otázkou ovšem je, zdá se vůbec jedná o milostný poměr, když „šukáte“ s koněm? Co myslíte? Bodil musela být asi hodně živočišná holka, zřejmě musela mít dobrý žaludek a především byla očkovaná. Svým způsobem dělala pro zvířata „první poslední.“
Tolik tedy k dánské farmářce Bodil a její lásce ke zvířatům. Avšak nejenom v Dánsku mají problémy se zoofilií. Nedávno jihomoravská policie řešila zajímavý případ, kdy třiatřicetiletý příležitostný pracovník zemědělského družstva souložil s ovcí. Už v minulosti ho prý policie vyšetřovala kvůli opakovaným souložím se slepicemi. Pán si však nedal pokoj, slepice mu zřejmě už nestačily, a tak se rozhodl zkusit to s něčím větším. Bohužel ovečka milostný akt nepřežila a v důsledku její smrti zemřely i její tři jehňátka. Pán si asi nevybral pořádnou samici! Své sexuální potřeby si prý chodil uspokojovat do prostor zemědělského družstva, kde už jen pohled na zvířata, o která se staral, mu poskytoval kýžené uspokojení. No, co na to říct? Prostě prase! Fuj! Je to možný? To je ale hovado, co?
A nyní musím odpovědět na otázku, proč jsem vůbec napsal tento článek. K napsání mě přivedly tři zásadní podněty -
1. Osobní vzpomínka. Mám kamaráda, který před několika lety studoval vojenskou akademii, kde se „taková podivná videa“ běžně šířila. Jednou se i sám můj kamarád zúčastnil jakési seance, na níž se promítaly tyto hodnotné filmy a pak mi o tom vyprávěl. Bylo to prý pekelné! Někteří vojáci tehdy poprvé spatřili ženu, která prováděla felaci koni nebo muže, který souložil se slepicí. Mimochodem, chcete slyšet něco opravdu nechutného? Slepice se prý při této divoké souloži rozpadla. Brrr!!! Jak vůbec může někdo takhle mluvit?! Je tohle ještě cynismus? Snad si kamarád jenom dělal legraci.
2. Čtenářská inspirace. Jeden z našich čtenářů či čtenářek, píšící pod pseudonymem Karel, se v rámci diskuse k článku Seriál Blogísky 2. díl aneb Troška bloggerské teorie, rozčílil a napsal (cituji): „Bože!!! Že má nějakej totálně vylízanej pablb potřebu ty pičoviny komentovat.“ A poté nám navrhnul (cituji): „Když nemáte co dělat a nikdo vám nechce dat, tak si vošukejte nějakou ovečku, či jiné zvířátko. To samé vzkazuji i Dědkovi, Vinárníkovi a Vočkovi.“
Musíme říct, že je to velmi zajímavý nápad. Je pravda, že ani Bodil na své kouzelné farmě ovce neměla. Dokonce nikdo z naší redakce neviděl žádné zoofilní porno, pokud nepočítáme záběry Vočkovy fenečky, která ho kousla do oka, když se s ní mazlil. Ale ovce??? To by nás v životě nenapadlo … budeme o tom přemýšlet, Karle … a zdá se, že se nám otevírají netušené obzory, a to nejen dánské kinematografie! Slibujeme Karla, že nad tvým nápadem zauvažujeme!
3. A konečně inspirací byl také starší článek Tomíka Baldýnského v časopise Reflex. Jukněte na to! Tomík zde totiž hovoří o jakémsi experimentu s úhořem, který měl být údajně vrcholem zoofilních filmů. A mimochodem, také připomíná, že experty na tyto filmy byli vojáci! A pak má ta armáda nějak vypadat, když se místo výcviku dívají na Bodil a její hrátky.
Omlouvám se, že tento článek postrádá jakékoliv rysy recenze, je totiž spíše příspěvkem do diskuse na toto téma. Pokud někteří z vás mají ke svému zvířecímu miláčkovi vztah, který je něčím víc než klasickým vztahem člověk-zvíře, nechť se svěří naší redakci v komentářích. Zaručujeme naprostou diskrétnost!!! Ale nemusíte zacházet do detailů!
Napsal Dědek
Náhledy fotografií ze složky Morčátka a kočičátka
Komentáře
Přehled komentářů
Milý Palmere, Vočko kdysi dávno sehnal Josefinu, tak snad se mu podaří splašit i tenhle klenot ...
For Palmer
(Dědek, 28. 8. 2007 8:17)