Kýč měsíce - Velikonoce
Velikonoce jsou svátky slunovratu a zmínky o nich můžeme najít již v době předkřesťanské, tzn. v době Barbara Conana a Rudé Sonji. Křesťané tento svátek přejali od pohanů, protože sami nevymysleli nic lepšího.
V dokladech dochovaných z doby J. K. Nazaretského, což byl chovanec ústavu pro duševně choré v Betlémě, můžeme najít, že Velikonoce jsou svátky jara, při kterých se zvířátka probouzela a připravovala na páření. Lidé se pro změnu připravovali na sex. Některé hospodyně ovšem neměly nic pořádného na práci, a tak si ze dřeva vyráběly řehtačky, s kterými chodily po vesnici a strašily s nimi malé děti. Za toto poflakování pak byly na Velikonoční pondělí zmasakrovány opilými koledníky, kteří k tomu používali buď proutěné žíly nebo pistole na prasata. Za odměnu koledníci dostali od přeživších hospodyň zmalované slepičí vajíčko.
V pozdější době byly Velikonoce spjaty i s křesťanstvím. Byl to nejvýznamnější svátek, který tvořil osu křesťanského kalendáře a závisela na něm řada jiných církevních svátků, např. upalování čarodějnic. Tento svátek zprvu souvisel s úplňkem jarního židovského měsíce, ale brzy potom se začal křesťanský svátek od židovského odpoutávat, což bylo pro křesťany typické. Místo toho, aby byli Židům vděční, začali na ně pořádat pogromy. V Alexandrii se prosadila zásada, že se křesťanské Velikonoce mají řídit prvním úplňkem po jarní rovnodennosti, což zní dost nelogicky, protože pak Velikonoce vycházejí každý rok na jiný datum a lidi to mate, podobně jako změna na letní čas.
K Velikonocím se také vztahuje mnoho zvyků, které se ještě dnes dodržují (bohužel). Většina těchto zvyků je naštěstí upravena nařízeními a směrnicemi Evropského společenství, například skutečnost, že zvony odlétají do Říma a jsou nahrazeny řehtačkami. Zvony dnes nemusí mít ani pas a dokonce ani občanský průkaz (viz Směrnice Rady EHS č. 7561/1988, o zvonech, které odlétají do Říma a jejich nahrazení řehtačkami). Na Zelený čtvrtek se v některých pošahaných rodinách k obědu vaří špenát. Tento zvyk zavedl Pepek Námořník. Na Velký pátek zase někteří obézní lidé drží velký půst, protože byl na základě justičního omylu ukřižován chovanec J. K. Nazaretský, a obézní lidé mají proto dodnes výčitky svědomí. Někde se v tento den nepere prádlo, protože by ho prej prali v Kristově krvi, což už je úplně scestné. O Velikonočním pondělí chlapci chodí po domech žebrat, resp. se ožrat a říkají tomu pomlázka. Někde je zvykem v tento den polévat dívky vodou nebo kolínskou. Tyto dívky potom páchnou celý další rok, ale aspoň nejsou prašivé. Jinde je zase šlehají vrbovou žílou, což musí pěkně štípat, co? Za tuto pomlázku pak chlapci od dívek dostanou vajíčka nebo zajíčka, což se v dnešní době považuje za anachronismus a Evropská komise proto doporučuje, aby byl tento zvyk nahrazen výplatou jednorázové peněžní částky za každé vymrskání. Tato částka by byla splatná první neděli po prvním letním úplňku.
Nejvíce se tzv. Velikonoce slaví v Polsku, kde v tento den podstupuje mnoho žen interrupci a dále v Římě, kde jeden pán s vysokou čepicí opakuje na velkém náměstí jednu větu pořád dokola, ale v různých jazycích, což se setkává s velkým ohlasem a dokonce se to vysílá v televizi. Nejbouřlivější oslavy probíhají na Filipínách, kde se mnoho lidí nechává ukřižovat a paroduje tím smrt Nazaretského. Filipínci mají obecně asi největší smysl pro černý humor. Závěrem je třeba dodat, že o Velikonocích byl mj. natočen moc hezký muzikál „J. K. Nazaretský hledá Superstar.“
No, tak řekněte, přátelé, mají tzv. Velikonoce nějakou logiku?
Napsala Blbá Božena za asistence Dědka
P.S. Vočko, nechceš dát link na tenhle článek na nějakej křesťanskej server?
Komentáře
Přehled komentářů
Tento článek je čirá recese, jestli si to nepochopil. Což takhle někdy přemýšlet i jinak, co? Existuje zvláštní způosb vyjadřování, kterému se říká humor ... asi ještě nevíš, co to je ... Ale jak zjišťuji podle tvých slov, jsem tedy génius! Juchú ...
Což takhle přemýšlet?
(Matěj, 29. 4. 2008 12:52)Opravdu kuriozně přeplněno naprostými nesmysly. Neodiskutovatelný příklad za všechny-(hned v první větě) slunovrat je prosím pěkně letní v červnu a zimní v prosinci. Dále- čarodějnice nejsou ani trochu církevním svátkem (monoteistická náboženství nanejvýš zapříčinila dnešní podobu, vztratil se původně hlavní význam oslavnování plodnosti). A blbost se dále najde téměř v každé větě. Vskutku kuriózní. Autor je buď génius nebo vypatlanec.
Žena ženě rozumí
(Bláznivá Markétka, 24. 4. 2007 19:07)Ach jo, pojď si někam sednout do kavárny, popovídáme si o tom všem! Já to taky s klukama nemám lehký!
pro Ach jo
(Vinárník, 14. 4. 2007 1:07)Nechťel/nechtěla bys nám napsat taky něco hezkýho, nás by to taky docela potěšilo:(
....
(Ach jo, 13. 4. 2007 17:10)Ty se snad podepisuješ celým jménem? A k čemu Ti to jako bude Dědečku?
Ty čurapajzníku
(Dědek, 12. 4. 2007 15:16)Duchaplnééé? Děkujeme! Akorát příště se, prosímtě, milý/á Achjo, podepiš celým jménem - IQ Tykve a jak dál? Hutkovský?
Záhada
(Vinárník, 12. 4. 2007 11:29)Tak by mě zajímalo, jestli tohle napsal někdo od nás, nebo je to někdo z venku, já sem to tenkokrát nebyl.
Jó napót kivánok
(Lájoš, 11. 4. 2007 18:24)
Vinárník elvtárs vitafelszólalását gazdag és termékeny vita kóvette.
(Volně přeloženo: Po diskusním příspěvku soudruha Vinárníka se rozvinula bohatá a plodná diskuse.)
Velikonoce
(Vinárník, 11. 4. 2007 9:43)Inu, jak praví maďarské přísloví: "Velikonoční vajíčko prdem neobarvíš." Omlouvám se, že Vám toto přísloví nemůžu podat v originále, jistě by v květnaté maďarštině lépe vyniklo.
Matěji, už vím, proč tě holky nechtějí!
(Autor článku, 2. 5. 2008 13:36)