Panoptikum kuriozit - literární seriál - 10. díl
Díl desátý: Tomáš shání papíry na hlavu
Motto: Nechtěl jsem ti ublížit, chtěl jsem tě jenom mrdnout do ksichtu! (Tomáš)
Máme rádi absurdní humoristy, ale nesmějí si dělat srandu i z nás cyniků, zvlášť když sami mají papíry na hlavu, ale hrají na psychology.
Tomáše jsme poznali (podobně jako Hluchadlo) v naší milované Cupárně, kam přišel vykonávat civilní službu. Tomáš byl sice na první pohled tichý, ve skutečnosti to byl blázen a dělal si ze všech srandu, ale zároveň působil hodně oduševněle, takže nikdo nemohl s určitostí říct, jestli to nebyl úplnej magor. Občas působil jako psycholog či sociolog, který zkoumá reakce lidí na jeho bizarní chování.
Tomáš se hodně oddával kouření marihuany, a taky rád maloval, a tak si vždycky sedl na někam na zeď a kreslil okolní přírodu. Ve svém pokoji na okenním parapetu měl vystavenou dózičku s modrými kvítky a na tom nápis „Modré spirály,“ asi jako že to způsobuje takový zvláštní vidění.
Dědek a Vinárník se jednou s Tomášem pěkně zhulili, na což dodnes s oblibou vzpomínají nejenom oni dva, ale především Drahá a Dědkova Sestra.
Jednou nám Tomáš prozradil, že píše historický román, a že je to takový zvláštní román založený na pozorování a hlavní postavy jsou smrad a prach. Samozřejmě, že to nebyla pravda.
Tomáš byl totiž velký sedmilhář a zvlášť se vytahoval před osobami opačného pohlaví. Pořád měnil svoje datum narození, absolvovaná studia a zaměstnání, takže za pár týdnů jsme si nebyli jistí, jestli se vůbec jmenuje Tomáš. Holkám například nakecal, že je vystudovaný psycholog, a ony tomu věřily. Dědkovi a Vinárníkovi přitom tvrdil, že má jenom průmyslovku. Taky jednou vyprávěl o tom, že pracoval v krematoriu a že se mu tam moc líbilo umývat mrtvoly.
Drahá ho jednou nachytala ve sprše, Tomáš se totiž zásadně sprchoval ve tmě, a nezamykal se, a tak většinou nikdo netušil, jestli je sprcha obsazená. A jak jednou Drahá prudce otevřela dveře, Tomáš se zmohl jenom na to, že si pravou rukou držel malinkatý ručníček, kterým zakrýval své přirození a levou ruku měl zaťatou pěst a napřaženou směrem ke dveřím hrozil potenciálnímu útočníkovi. Drahá se pochopitelně lekla: „Co blbneš?“ Tomáš na to, že nevěděl, kdo to je, a tak že jí chtěl jenom mrdnout do ksichtu, kdyby to prej byl někdo cizí, ale jinak, že jí ublížit nechtěl.
Posledních pár měsíců civilní služby Tomáš už vůbec nepracoval a jenom posedával po zdích a zasněně hleděl do kraje a při tom pokuřoval trávu, nebo maloval anebo se prostě jenom tak flákal a bavil lidi svými nesmysly. Jednou tvrdil, že mu malé děti přijdou hrozně solidární a jednou zase přišel a říká, že by chtěl něco zprznit. Anebo přinesl staré zrcadlo, chvíli na něj hleděl a pak pronesl, že to zrcadlo člověka šetří. Tyto myšlenky většinou nedávaly vůbec žádný smysl.
Na konci své kariéry v Cupárně stačil Tomáš naštvat i šéfa, protože si půjčil jeho služební auto bez dovolení a někde ho roztřískal, ale kdo ví, jestli měl vůbec řidičák, možná si ho taky vymyslel. A pak už jenom sháněl pro sebe holku. „Nejlepší,“ říkával, „by byla zdravotní sestra nebo doktorka, protože by mě mohla napsat nebo sehnat papíry na hlavu.“
Přejeme Tomášovi, aby se mu konečně podařilo sehnat papíry na hlavu, protože mít v dnešní době papíry na hlavu, to je lahůdka. Nejlepší by bylo, kdyby si sehnal zdravotní sestru nebo doktorku, která by sama měla taky papíry na hlavu. Aspoň by mu konečně někdo rozuměl.
Napsal Dědek
Příště: Michal nerad riskuje
Komentáře
Přehled komentářů
Pánové z Cyniků opět předvádějí svůj humor - tím, že si sami napíšou rádoby vtipné komentáře ... ha ha ha ...
Podvod! Hnus! Bordel!
(Lucinka alias Mirek, 12. 7. 2007 14:39)Ta hra nefunguje, chci vrátit prachy, co jsem do toho vložil/a!!!
Tak dost!
(Dědek, 12. 7. 2007 14:37)Monilsinko, tahle hra se vůbec nevztahuje k článku! Anebo že by ji vymyslel sám Tomáš? Jo, to by mohlo bejt, takový pi...oviny von vymejšlel často ...
funguje
(monilisinka, 12. 7. 2007 14:04)
Zdar, tohle mi přišlo a je to docela sranda. Nějakým
způsobem to dost dobře funguje. Upozorňuji, že je
opravdu nutné přesně dodržet postup, jinak to ztrácí
smysl. Tak nad tím moc nepřemýšlej a napiš, co tě hned
napadne. Čti pomalu
a skutečně to udělej. Nepodváděj, nebo to nevyjde a ty si
budeš přát "Kéž
bych nepodváděl!"...
Hra ti zabere 3 minuty, budeš nadšen! Moje přání se
splnilo po 10 minutách, tvoje snad taky?? To se uvidí,
ale určitě nepodváděj!
Hra má veselý výsledek, nečti dopředu, ale pěkně po
pořádku. Netrvá to ani 3 minuty. Zkusit to stojí za
to, ne? Nejprve si vezmi papír a tužku. Až budeš
hledat jména, vezmi lidi, které znáš a jednej podle
svého instinktu! Postupuj vždy jen po jednom řádku,
jinak tu hru zničíš!!
O.K., tak tedy...:
1. Nejprve napiš pod sebe řadu čísel od 1 do 11
2. Potom k číslu 1 a2 napiš oblíbené číslo
3. Vedle 3 a7 napiš jména dvou osob druhého pohlaví
4. Nedívej se na konec, jinak to vyjde špatně!!
5. Napiš nějaké jméno (přátelé nebo rodina) vedle čísel
4, 5 a6
6. Napiš čtyři názvy písní k číslům 8, 9, 10 a11
7. Anakonec si něco přej! (To nikam nepiš - to musíš
udržet.. Nejlépe v
hlavě...)
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Zde je řešení hry:
A: Musíš o téhle hře vyprávět tolika lidem, kolik máš
napsáno na místě č. 2!
B: Osoba na místě 3 je ta, kterou miluješ
C: Osobu na sedmém místě máš rád, ale nikdy s ní
nebudeš moci být...
D: Osobu na místě 4 máš nejraději
E: Osoba na místě 5 tě velmi dobře zná
F: Číslo 6 přináší štěstí
G: Písnička na místě 8 má souvislost s osobou na místě 3
H: Titul na 9. místě je píseň pro osobu č. 7
I: Píseň na místě 10 je ta, která nejvíce vypovídá o
tvém charakteru
J: A na 11. místě je píseň, která vyjadřuje tvůj
životní pocit
K: Pošli tuhle hru 10 lidem do 1 hodiny. Když to
uděláš, splní se ti tvé přání - když ne, stane se
opak!
Co na to říct ...
(Ach jo, 13. 7. 2007 13:23)