Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Panoptikum kuriozit - literární seriál - 11. díl

18. 7. 2007

Díl jedenáctý: Michal nerad riskuje

Máme rádi sportovce, kteří jsou zároveň umělci. A úplně nejradši máme takové, kteří jsou karatisty a k tomu skládají básně.

 

Michal byl další kuriozita ze střední školy (proboha, kolikátá už?!). Měl několik přezdívek, my mu říkali „Ušoplesk“, neboť měl skutečně ohromná odstátá „ušiska“. Možná právě kvůli uším byl šikanován Obisem, jenž ho jednou přivázal ke stromu a plival na něj. Prase! Zlí jazykové tvrdí, že Michal si to zavinil sám, protože pořád „prudil.“ Michal už v té době navštěvoval kurzy karate, ale sebeobranu nepoužil. Asi si tento trumf schovával na lepší časy. Nutno ovšem ještě dodat, že Obis (přezdívaný „Obis Pičus“) byl taky pěknej debil. Za šikanu dostal dvojku z chování a byl vyloučen podmíněně ze školy. Michal tak formálně ztratil svého úhlavního nepřítele.

 

Zlořečený Obis však přesto škodil dál. Poslal na Michala primitivního Počase, který ho chtěl také zmlátit, k čemuž naštěstí nedošlo a celá akce skončila jenom vyhrožováním ze strany Počase a tedy fiaskem. Ani v tomto případě se Michal ovšem nebránil, ačkoliv se neustále vychloubal svým karatistickým uměním. Po „střetnutí“ s Počasem dokonce ještě vyděšený a koktající Michal prohlásil: „Ten chlapec do-do-dost riskoval, protože já jsem mohl udělat takhle a mohl bejt mrtvej.“ A předvedl nám (alespoň teoreticky) několik chvatů.

 

Michal chtěl být se všemi kamarád, ale vždycky si to nějak pokazil. Asi byl „příliš hrrr“ a nevěděl, že přátelství je jako květinka, kterou je třeba pěstovat a opatrně o ní pečovat. Šli jsme třeba takhle ze školy, a on se k nám hned přidal, i když jsme se vůbec neznali a začal nám sáhodlouze vyprávět, jak dělá karate, aniž se předtím zeptal, zda nás to vůbec zajímá. V té chvíli jsme také najednou dostali chuť přivázat ho ke stromu … a některým z nás se už dokonce sbíhaly sliny … 

 

Michalovou tajnou láskou byla kromě karate především poezie. Napsal několik desítek básní, ale bohužel za jeho života došlo k uveřejnění pouze asi šesti z nich (Vzpomínky, Nedostižná, Muška, Krátká láska, Koncert, Cesta života). A to jenom díky odvaze Marťase, jenž Michalovi věnoval zvláštní přílohu ve svém Pravidelném občasníku, která byla samostatně neprodejná!  

 

A tak na závěr si přečteme pár roztomilých Michalových veršů kdysi uveřejněných v Pravidelném občasníku, v sekci Básně na volné téma. Z literárního hlediska byla jeho poezie velmi inzitním uměním, občas se mu verše nerýmovaly a občas působily dost trapně.

 

V básni „Vzpomínky“ si Michal zavzpomínal asi na nějakou pěknou událost v jeho životě:

„Vzpomínky jsou krásná věc,

která časem zmizí,

některé ti zůstanou,

jiné jsou ti cizí.

Vzpomínka je myšlenka

na nejkrásnější věci,

jak krásný zpěv slavíka,

který v zahradě sedí.“

 

Toto je příklad básně, která se nepovedla. Na první pohled proto vypadá jakoby ji složilo dítě z druhé třídy ZŠ. Naštěstí to není typická ukázka Michalovy tvorby:

„Letí muška po pokoji,

občas někam sedne,

když najednou odkudsi

se velký pleskač zvedne.

Letí muška, letí,

seč jí síly stačí,

na biolit nemá,

potravou je ptačí.“

 

V této básni pravděpodobně Michal vzpomínal na Obisovu šikanu. Všimněte si jemného existenciálního odstínu v závěrečných verších:

„Na koncert jsem šel,

tlačil jsem se v davu,

to jsem dělat neměl,

rozbili mi hlavu.

Pak kytarista hodil svou kytaru mezi nás,

v tu ránu jsem zjistil zas,

že nastává můj čas.

Jak kytara letěla,

tak struna v letu praskla,

zařízla se mi do těla,

a svíčka mého života zhasla.“  

 

Přejeme Michalovi, aby konečně už jednou na veřejnosti předvedl své karatistické umění a s úroky to vrátil Obisovi i Počasovi. A pokud chceš vydat další básně, tak jinde než v Pravidelném občasníku, Michale! Marťas už na takový blbosti není zvědavej!

 

Napsal Dědek

Příště: Meci, ty jsi úžasný!

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ad Ad Snad trošku vysvětlení

(Michal, 21. 10. 2007 12:22)

snad jen prosté: i já

Ad Snad trošku vysvětlení

(Dědek, 16. 10. 2007 12:58)

Michale, na tomto místě se sluší říct jen prosté: děkujeme ...

Michale

(Redakce, 19. 8. 2007 17:50)

ty pablbe!

Snad trošku vysvětlení

(Michal, 11. 8. 2007 20:30)

Ahoj, trošu mě mrzí, že tento server je jen k parodování a bere dost jednostrannou pravdu. Každý má spoustu chyb a někteří možná dospívají trochu později než jiní. Svou sobeckost a další vlastnosti si člověk moc neuvědomuje a když vidím tento článek, uvědomuju si spoustu svých chyb.
Bohuže také mě mrzí, že si tento článek dělá legraci z věcí, které jsou vážnější - šikana a podobné věci jsou k smíchu pouze do té doby, dokud se nepřihodí vám. A machrování s bojovým uměním - víte - pokud na to nemáte se bránit, tak neuděláte buď vůbec nic - a stane se z vás hadr na zem, nebo skusíte aspoň štěkat s tím, že buď vás ostatní vezmou za člověka, který je nezajímá, nebo někoho i zastrašíte. Rozhodně - nebyla to cesta získat si přátele, ale nějakým způsobem projít dál do dalších etap života.
Ohledně básniček:
Víte, nikdy sem netvrdil, že se bůhvíjak rýmují, nebo nejsou trapné. Pokud by tak tomu bylo, tak bych býval nepsal. Možná je to pro vás divné, ale básničky sem psal sám pro sebe, jak psal sem si vlastní pocity. V časopise se ukázaly proto, protože si tyto básničky přečetl kamarád vydávající časopis a ty, které byly publikované, si sám vybral.
Všechno se dá přeložit jako snaha o "machrování", ale pokud by tento článek psal člověk, který o mě věděl aspoň něco. Napsal by článek jinak. Nechtěl bych pochvalu, ale v každém kroku či gestu vidět nějaký důvod ke kritice. To mi malinko příjde spíš jako posedlost.
A s majkym - alias bohem. Víte - hrdinně mi to bylo vícekrát předhazováno od lidí a pevně doufám, že snad až tak hrozně jsem se nechovával, tak proč omíláte hloupost vypuštěnou někým jiným?
Omlouvám se, ale řádky co píšu, cítím jak jsem je napsal. Pokud sem v průběhu střední školy, či snad poté někoho urazil. Moc mě to mrzí, ale i mě by bývalo více prospělo jednoduše kdybych to věděl a mohl se omluvit. Zatm se mějte hezky

Zajímavé ...

(Dědek, 21. 7. 2007 0:26)

Kterej paparazzi tohle vyfotil?

Nedostižná - úryvek

(Michal, 19. 7. 2007 22:26)

Byla jsi u mne, šanci jsi mi nedala, něco jsi však ve mně nakonec zanechala ... Proč je krása pomíjivá a odchází i štěstí? Proč se vždycky zpívá: "dobrým lidem osud štěstí věští?"