Panoptikum kuriozit - literární seriál - 9. díl
Díl devátý: Peťa a jeho troška do mlýna
Máme rádi lháře, jenže … Jsou lidé, kteří lžou … pak jsou lidé, kteří lžou a dokonce svým lžím věří… a pak je Peťa.
Vočko a Peťa pocházeli ze stejného sídliště a znali se už odmalička. Vočka pojilo s Peťou určité bratrství, jako malí kluci bojovali na barikádách při velkých štěrkových bitvách. Potom na několik let zmizel z jeho života … a zase se vrátil, slavný a bohatý.
Vočko vzpomíná: „Peťa za mnou jednou přišel, jestli nepůjdu ven, že pro mě má úžasnou nabídku. Posadili jsme se na pískoviště před náš panelák. Zatímco jsem šťoural klacíkem v písku, Peťa mi s klidným hlasem nabídl, abych mu napsal muzikál o Karlu IV. Trochu mě překvapil. Koukal na mě, v ruce svíral miniaturní brožurku o Karlu IV. a rozplýval se nad tím, že „je tam tolik látky, jako rozumíš, s tím se dá voperovat …“ Po tom, co spatřil mé rozpaky, vstal a zahlásil: „Podívej, já to mohl dát Troškovi a klidně pořád můžu, ale chci dát šanci tobě! “ Poté jsme se společně shodli, že desetimiliónový rozpočet bude stačit, Peťa mi nechal brožurku a pak se několik měsíců neukázal.“
Dlužno dodat, že muzikál o Karlovi IV. stále nebyl uveden, ale především nebyl ještě ani napsán. Že by Vočko Peťovi už nevěřil, že sežene těch deset miliónů?
Peťa měl očividně problém vypořádat se s realitou. Byla to pro něj naprosto neznámá dimenze a odmítal si připustit její existenci. Byl to zkrátka magor.
Peťa měl nejen přehled o tom, co se v šoubyznysu děje … on ho utvářel. „Standa? To je debil, já to Lucce říkám furt, ať se s ním rozejde“ naznačil svůj vliv na tehdejší vztah Lucie Bíle se Stanislavem Penkem.
Jeho nemoci se říká bájná lhavost. V žádné lékařské literatuře ale není popsáno tak pokročilé stádium, jakým trpěl Peťa. Člověka někdy napadalo, že si snad dělal prdel. Nedělal.
Peťa byl jakýsi vyslanec českého šoubyznysu ve Vočkově malém městečku. Byla-li jakákoliv veřejná akce, přislíbil příjezd a vystoupení některého ze svých přátel – Jirky (Korna), Lucinky (Lucie Bílé) atd. Ti vždy ale bohužel museli na poslední chvíli své vystoupení zrušit. Podělané náhlé onemocnění a poruchy aut.
Peťa vydal hudební CD a je v Praze velmi slavný. CD se ale bohužel prodává jen v Praze, takže ho ve Vočkově malém městečku nikdy nikdo neviděl a neslyšel.
Peťa jednou vyprávěl, jak seděl se svými přáteli v Praze v restauraci a přišli za ním nějací lidé pro podpis. On je zdvořile odmítl s tím, že se teď věnuje svým přátelům. „Nevěřil bys, čekali na mě kvůli podpisu až do zavíračky před hospodou“. Tak slavný v Praze je.
Jednou se Peťa dost ovínil a bavil se s Vočkem o brigádách. Peťa najednou zapomněl na svůj hollywoodský život a vyprávěl, jak si přivydělává jako číšník v jednom pražském baru za „vosumdesát na hodinu, dobrý ne?“ To Vočka zarazilo a zeptal jsem se ho, zda to má zapotřebí, když vydělává 300 tisíc měsíčně. Peťa se přiznal, že to dělal, protože ho to bavilo, a taky „kvůli kontaktu s lidma tady dole, víš.“
Jednou jsme byli se svými přáteli na obědě v restauraci v Třebíči. A obsluhoval nás Peťa. Na jízlivé otázky, zda už nekoncertuje a není „ve vatě“ neodpovídal. I když je rád v kontaktu s lidmi „tady dole,“ ten den moc šťastně nevypadal.
Peťa je v současné době (jako většina našich kuriozit) nezvěstný. Rozloučil se s Vočkovým malým městečkem opravdu „hollywoodským“ způsobem. Zorganizoval velkou travesty show, vybral za lístky v předprodeji několik tisíc korun a zmizel. Hledaný Peťa je asi 180 centimetrů vysoký … vlastně to je jedno, určitě ho poznáte, bude mluvit z cesty. Pokud byste ho spatřili, oznamte to nejbližší služebně Policie ČR nebo nejbližšímu blázinci.
Doufáme, že Peťa nezmizel navždy, protože chceme, aby Vočkovi dal ještě šanci a netlačil pořád toho Trošku. Přejeme Peťovi, aby se mu konečně podařilo zrealizovat muzikál o Karlovi IV. Anebo aby si ho alespoň zrealizoval v tý svý magorské palici!
Se svojí troškou do mlýna přispěl Vočko, editoval Dědek
Příště: Tomáš shání papíry na hlavu
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, zdraví vás vaše indická kamarád! Co to je?
Dědek Dědků
(Ad Ach jo, 28. 6. 2007 10:15)Pan Jáma Ráma je důkazem, že ... ehm ... jen počkej, zajíci ... mě něco napadne ... jo, už vím ... abychom Tě taky nedali do Panoptika kurozit, ty falešnej Inde z Brna!
Ach jo.
(Davča Věžníků, 27. 6. 2007 20:50)Pan Děděk je důkazem, že na tento server už může psát opravdu každý.
Obsluhoval jsem Peťu
(Anonymní číšník z Prahy, 26. 6. 2007 0:11)Dávejte pozor, co vám teďka řeknu! Peťa začínal u nás, v Modré ústřici, jako řadový pingl, ale nakonec to dotáhl až na obsluhu darkroomu. Byl velmi svědomitý a pečlivý, ale bohužel kradl vidličky a nože, takže musel odejít. Stačí vám to, tím dneska končím.
ale hoši
(Peťa, 25. 6. 2007 19:16)dyť já v děch pajzlech dělám proto, abych se dostal do rolí číšníků až je budu hrát...
Ahoj
(Jáma Ráma, 3. 7. 2007 11:11)