Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Panoptikum kuriozit - literární seriál - 12. díl

27. 9. 2007

Díl dvanáctý: Meci, ty jsi úžasný!

 

Máme rádi kunsthistoriky, ale Meci to byl unikátní kousek.

 

Meciho jsme poznali v Cupárně, kde pracoval na stejné pozici jako Vinárník a Dědek. Od počátku působil dost afektovaně, čímž štval zejména Drahou a Dědkovu sestru, které Meciho nazývali Pablbem. Vinárník a Dědek se jenom (jako vždy) cynicky bavili. Meci si zejména liboval v hlubokých poklonách a v osloveních jako „děvenko“ a podobně a všechny vytáčel tím, že citoval pasáže z jakési knížky zabývající se estetikou, kterou pořád četl.

 

Meci byl především velmi dekadentní. Jeho dekadentnost se projevovala zálibou ve švédské trojce, v prózách Jiřího Karáska ze Lvovic a v šlechtických erbech. 

 

Meci byl dále charakteristický tím, že miloval starý nábytek, porcelán a chlapy. Abychom byli přesnější, nejraději měl barokní nábytek, míšeňský porcelán a blonďáky. Taky byl pověstný svojí sbírkou plyšáků, které měl připnuté na lampičce, klíčích a podobně. Meci rovněž razil teorii, že nejdokonalejší lidé jsou homosexuálové a šlechtici, popřípadě homosexuálové s modrou krví. Zajímavostí je, že například náš přítel Šteprd tvrdí podobnou teorii, tj., že všichni, kdo se zajímají o historii, jsou homosexuálové. Meci však vedle toho trpěl podivnou psychickou nemocí, protože se domníval, že je šlechtic a ten jako takový může souložit zase jenom se šlechtici, a nikoliv s takovými podomky, jako byli Vinárník nebo Dědek.

 

Meciho jsme poznali dokonce velmi důvěrně, neboť s námi sdílel pokoj, v němž jsme spali. Ale žádné důvěrnosti mezi námi nebyly, Meci vždy ulehl do svých duchen, otočil se na nás zadkem a usnul. Ovšem když se jednou Meci opil ze dvou piv, tak prohlásil, že by Dědka nejraději „omrdal.“ Plebejec Dědek tuto lákavou nabídku odmítl. Jednou se mu Vinárník a Dědek prohrabali ve skříni … teda náhodou tam nakoukli a tam našli … teda to na ně vypadlo … velký slovník estetiky. To by nebylo nic tak divného, ale v onom slovníku měl Meci jakési pravítko na měření přirození. Teda nevíme, jestli Meci patřil do skupiny „šakal“, „šimpanz“, „býk“ nebo snad „hřebec“ … Nepřející hydry z naší Cupárny ale prohlásily, že bezpochyby šimpanz …

 

Poznali jsme důvěrně nejen samotného Meciho, ale také jeho pozdějšího přítele Pavla, jenž se živil jako vymítač … ne pardon … vymahač dluhů. Pavel vypadal jako masový vrah, Drahá se ho malunko bála a Dědkova sestra ho dokonce nazvala úchylem. Vinárník a Dědek ho však považují za jednoho z nejvtipnějších lidí, které kdy potkali. Pavel a Meci spolu dnes opravují jednu starou barokní sýpku, což musí být úžasné.

 

Přejeme Mecimu, aby konečně dostavěl tu barokní sýpku a doporučujeme, aby ji nacpal barokním nábytkem a míšeňským porcelánem a pořídil si do ní blonďatého sluhu!  

 

Napsal Vinárník & Dědek

Příště: Překvapení redakce

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Cože?

(Pavel, 28. 9. 2007 14:12)

blázníš dědku?

Ach jo ...

(Lysina, 27. 9. 2007 21:13)

Ach jo, to to uteklo ...